Bombensicher!

19. 3. 2018 – Německo, Evropa
Jana Patková
Jana Patková

Za druhé světové války posloužil saský zámek Weesenstein jako skrýš uměleckých pokladů, zvláště z bombardováním ohrožených Drážďan. Ve sklepeních zámku se schovávala také díla ukořistěná nacisty v okupovaných územích.

Nad údolím řeky Müglitz rostl zámek Weesenstein přes 800 let. Byl opětovně přestavován, bourán a uzpůsobován dobovému vkusu, takže tu najdeme prvky jednotlivých slohů od gotiky až po klasicismus. A nyní také dotyk věčné pravdy, že když mluví zbraně, mlčí múzy...
Nad údolím řeky Müglitz rostl zámek Weesenstein přes 800 let. Byl opětovně přestavován, bourán a uzpůsobován dobovému vkusu, takže tu najdeme prvky jednotlivých slohů od gotiky až po klasicismus. A nyní také dotyk věčné pravdy, že když mluví zbraně, mlčí múzy...

Ještě předtím, než bitva u Stalingradu způsobila zásadní obrat druhé světové války, byl mýtus o nezranitelnosti Třetí říše v základu otřesen, když na jaře 1942 britské letecké jednotky bombardovaly velká německá města jako Lübeck, Rostock či Kolín nad Rýnem. V té době začalo být jasné, že válka se přesune i na území Německa. Jeho obyvatelé, respektive představitelé, začali hledat, jak a kde před leteckými útoky ukrýt vzácná umělecká díla.

Uměleckými poklady oplývaly také Drážďany, jimž se přezdívalo „Florencie Německa“. Zvláště ve Zwingeru, barokně-renesančním komplexu galerií a obrazáren, byla díla nevyčíslitelné hodnoty. Nikdo nemohl tušit, že se před samým koncem války stanou Drážďany terčem masivního leteckého útoku. 

V noci na 14. února 1945 při něm spojenecké bombardéry svrhly na město 2 600 tun zápalných a trhavých pum. Zahynulo téměř třicet tisíc lidí a centrum města se ocitlo v troskách. Včetně „německého Louvru“, jak se Zwingeru říkalo. Mnoho uměleckých děl z drážďanských galerií už ale bylo – na rozdíl od bezbranných obyvatel – v bezpečí.

Takhle vypadaly Drážďany sedm měsíců po bombardování. Světoznámý snímek Richarda Petera byl pořízen z radniční věže, na níž zůstala socha Bonitas - Dobroty.
Takhle vypadaly Drážďany sedm měsíců po bombardování. Světoznámý snímek Richarda Petera byl pořízen z radniční věže, na níž zůstala socha Bonitas - Dobroty.

Ve zmíněném roce 1942 totiž také drážďanská muzea zahájila rešerše, aby vytipovala bezpečná místa mimo velká města, která by k uskladnění uměleckých pokladů mohla posloužit. V úvahu připadaly četné saské hrady, zámky a panská sídla. Kromě míšeňského Albrechtsburgu a pevnosti Königstein byl jeden z hlavních depozitářů založen i na zámku Weesenstein.

Poloha Weesensteinu, na vrcholku nad korytem říčky Müglitz, blízko Drážďan a přesto dostatečně daleko od labského údolí, byla pro tento účel téměř ideální. Až čtyři metry silné zámecké zdi, a v porovnání s ostatními skrýšemi i velmi dobré klimatické podmínky v místnostech skýtaly dobré předpoklady pro uskladnění maleb, tisků, knih a dalších muzeálních předmětů.

Na rozdíl od většiny historických staveb vznikal zámek Weesenstein jaksi obráceně. Rostl na skále, směrem dolů ze svahu, někdy přerůstal svým majitelům přes hlavu a mnohé je tu dodnes doslova "na hlavu postavené". V pátém patře je koňská stáj, zatímco panské komnaty z 18. a 19. století s drahocennými tapetami se nacházejí jedno podlaží pod sklepem.
Na rozdíl od většiny historických staveb vznikal zámek Weesenstein jaksi obráceně. Rostl na skále, směrem dolů ze svahu, někdy přerůstal svým majitelům přes hlavu a mnohé je tu dodnes doslova "na hlavu postavené". V pátém patře je koňská stáj, zatímco panské komnaty z 18. a 19. století s drahocennými tapetami se nacházejí jedno podlaží pod sklepem.

Už v srpnu 1942 převezly nábytkové vozy Německých dílen v Hellerau (Deutsche Werkstätten Hellerau) na zámek Weesenstein první obrazy z drážďanské galerie. Díla nalezla azyl v sále Knappensaal a v tzv. arkýřové komnatě "Erkerzimmer". Prostory se postupně plnily. Například téměř celá sbírka Mědiryteckého kabinetu byla uskladněna v mučírně (Folterkammer) a v sále ve 3. patře jižního křídla, který se dnes využívá jako koncertní síň. 

Zvířecí preparáty, sbírky hmyzu a knihy ze zoologického muzea byly uloženy do přední části příčné budovy hradu tzv. Querhaus, sbírky Muzea mineralogie a geologie do jeho zadní části. Do půdních prostorů tzv. Taubenboden bylo vyneseno 954 beden s předměty Muzea prehistorie. Rovněž slavný Mayský Codex ze saské zemské knihovny našel na zámku své místo. V soudní síni tzv. Gerichtssaal byly uloženy spisy a některé akvizice pro plánované Führermuseum v Linci, kde se připravovala sbírka nacisty ukořistěného umění z celého světa. 

Po zničení Drážďan se stal zámek také dočasným sídlem ministerstva umění a kultury a nacistické Führermuseum Linz. 10. května 1945 převzala Weesenstein Rudá armáda a umělecká díla byla převezena do sběrného depozitáře na zámku Pillnitz.

Příběhy válečných depozitářů, jejich plánování a budování, přibližuje nyní mimořádná výstava s názvem Bombensicher! Kunstversteck Weesenstein 1945. Kde jinde, než na „místě činu“, na zámku Weesenstein, kde si člověk nejlépe představí, jak vypadalo plánování a vytváření válečných depozitářů, nebo spíš skrýší: Velkolepé obrazy mezi mohutnými hradními zdmi a v tmavých sklepeních… Ušlechtilý porcelán, jemné kresby, drahé knihy a cenné hodiny uzamčené v dřevěných bednách…

Děti na schodech zámku (dobová fotografie)
Děti na schodech zámku (dobová fotografie)

V první části se výstava věnuje celkové válečné koncepci ochrany kulturních pokladů v Sasku a zabývá se i dalšími saskými depozitáři na pevnosti Königstein, na zámku Rochlitz a na míšeňském Albrechtsburgu. Druhý díl líčí konkrétní podmínky a každodenní problémy v době, kdy byly sbírky na Weesensteinu deponovány. A třetí díl se zabývá koncem války a příchodem Rusů.

Prakticky:

Výstava začne 24. března a potrvá do 3. října. Texty k výstavě jsou v češtině a němčině. I zámek jako takový si můžete „prohlédnout“ v rodném jazyce, pro návštěvníky je k dispozici audioprůvodce v českém, německém a anglickém jazyce (2 €). Na celkem 25 stanovištích v zámeckých budovách se dozvíte nejen zajímavosti o stavbě zámku a jeho historii, ale i poutavé příběhy a legendy. Nově nabízí zámek Weesenstein i speciální audioprůvodce s verzí pro děti.

Zámek Weesenstein je jedním z nejkrásnějších zámků v Sasku. Obklopen krásnou přírodou a pečlivě upraveným zámeckým parkem je opravdovým "tajným" tipem na výlet jen kousek od českých hranic (tj. zhruba 25 km a přímo u dálnice D8). Po návštěvě zámecké výstavy, si lze odpočinout v zámeckém parku, navštívit restauraci »Königliche Schlossküche« (Královská zámecká kuchyně) nebo si dopřát sklenici piva ze zámeckého pivovaru, jehož tradice sahá až do 16. století.

OTEVŘENO: leden: so+ne 10–16 h | únor, březen, listopad a prosinec út–ne + svátky 10–16 h | duben–říjen denně 10–18 h | zavřeno: 24. a 25. prosince | Psi do zámeckého muzea nesmí!

ADRESA: Am Schlossberg 1, 01809 Müglitztal | TELEFON: +49 (0)35027 62 60, GPS: 50.932583, 13.859361

Poděl se o svůj názor

Související články