Podzemní sídliště

27. 5. 2016 – Libye, Afrika
Hanzelka a Zikmund
Hanzelka a Zikmund

Troglodyt je to slovo, které mne v knize H+Z Afrika snů a skutečnosti I zaujalo tentokrát. Pokud jste, když se troglodyté v hodinách zeměpisu probírali, chyběli, tak jako já, přijměte pozvání a vydejte se se mnou do Libye na prohlídku jejich fascinujícího světa.

Samo slovo je řeckého původu a v přeneseném smyslu znamená jeskynní člověk. První zmínku je možné nalézt v Hérodotovi. Podle něj byly na libyjské troglodyty pořádány hony a pak byli prodáváni do otroctví. Dnešní troglodyté jsou především Berbeři, prapůvodní obyvatelé libyjského pobřeží, kteří byli po vpádu Arabů zahnáni do vnitrozemí.

Libyjští Berbeři |  | Foto: Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín, Archiv H+Z, autor: Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund
Libyjští Berbeři | | Foto: Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín, Archiv H+Z, autor: Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund

Libyjští troglodyté žijí v oblasti kolem města Garyan nikoli v jeskyních, ale pod zemí. Při stavbě nového „domu“ se nejdříve musí vykopat čtvercová jáma o délce strany patnáct kroků, která tvoří  dvorek. Z jednoho rohu dna vede šikmá chodba na povrch země, její profil musí stačit i pro velblouda. Po obvodě dvorku je dostatek prostoru pro hloubení horizontálních místností, které slouží k bydlení, jako dílny, sklady a stáje pro dobytek.

Schéma podzemního domu | http://libya-design.com/
Schéma podzemního domu | http://libya-design.com/

Důvod, proč se lidé v těchto končinách v podstatě zahrabali pod zem, je nasnadě. Půda byla a je spolehlivým ochráncem proti povětrnostním vlivům. V zimě neprochládá a v létě poskytuje chladivý stín. V poušti navíc nehrozí záplavy. Podzemní domy sloužily i jako úkryt před dobyvateli, naposledy během občanské války v roce 2011 a velmi pravděpodobně i nyní.

H+Z byli fascinováni čistotou a úpravností podzemních obydlí, která byla mnohem čistší než domovy Arabů na pobřeží.  Bydlení pod zemí však mělo i své stinné stránky. Jediným světlým prostorem byl dvorek. Místnosti jsou temné, studené a vlhké. Ženy a děti pod zemí prožívaly celé roky, což se zákonitě muselo odrazit na jejich zdraví. Pokud již vyšly na slunce, byly vystaveny prudkým změnám světla a tepla. To mělo za následek těžké oční a plicní choroby.

V současné době již většina těchto obydlí není obývána trvale. Původní obyvatelé využívají po staletí přežilé původní domovy jako letní byty, někteří se snaží podnikat. Na následujícím videu je možné prohlédnout podzemní dům z roku 1666.

Foto: Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín, Archiv H+Z, autor: Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund
Poděl se o svůj názor

Související články