Změna plánu
Tento týden si Česká republika připomíná nedožité osmdesáté narozeniny prvního českého prezidenta Václava Havla. Miroslav Zikmund patřil do okruhu jeho přátel. Zapátrala jsem tedy v archivu Webu cestovatelů.cz a narazila na fotografie a dopisy. Jedním z důkazů přátelství je fakt, že oficiální návštěva Austrálie v březnu 1995 byla na žádost pana prezidenta upravena právě dle doporučení Miroslava Zikmunda.
Dopis, na jehož základě se změnil plán oficiální prezidentské návštěvy Austrálie. | Foto: Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín, Archiv H+Z, autor: Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund 
Odpověď Hradu | Foto: Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín, Archiv H+Z, autor: Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund
Miroslav Zikmund doporučil k návštěvě Národní park Kakadu a odkázal se na své přátelství s Georgem Chaloupkou, českým rodákem, kurátorem darwinského muzea a uznávaným odborníkem na australské skalní malby. Pan prezident se tehdy stal první hlavou státu, která kdy onen park navštívila.
Shodou okolností tomu bude 18. října pět let co pan Chaloupka zemřel. Že se jednalo o vědce světového významu dokládá fakt, že mu byl po smrti vystrojen státní pohřeb včetně „smoking ceremony“ – tradičního aboriginského obřadu. | www.theaustralian.com.au 
Nástěnné malby domorodých obyvatel, jejichž znalostí se George Chaloupka proslavil. | http://www.kakadutourism.com/
Největší australský Národní park Kakadu byl založen v několika etapách mezi lety 1979 a 1991. Rozkládá se na ploše cca dvaceti tisíc kilometrů čtverečních. V roce 1981 byl zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Jeho hlavním posláním je zachovat původní přírodní a kulturní podmínky pro nejstarší žijící obyvatele země – aborigince, kteří oblast obývají přes padesát tisíc let. Jako zajímavost lze například uvést, že před příchodem nepůvodních obyvatel jich v oblasti parku žilo cca dva tisíce. Zdejší populace se poté scvrkla až o tři čtvrtiny. Velká část místních zemřela na následky pro ně neznámých nemocí, zbytek se odstěhoval do měst.
Tradiční obřad | http://www.kakadutourism.com/ 
Ovšem je otázka, na kolik se poslání daří plnit. Bez internetu ani ránu. | http://www.parksaustralia.gov.au/kakadu
Z oficiálních stránek parku jsem čerpala i následující doporučení, která by se vám mohla při návštěvě hodit. Obyvatelé severní části parku se nazývají Bininj, jižní Mungguy. Aboriginci se mezi sebou nezdraví vždy, když se potkají. Vzhledem k množství nepůvodních návštěvníků však mohou pozdrav očekávat, tedy neváhejte a zdravte, alespoň „Hello“. Za příklad dobrého vychování se naopak považuje pozdravit na odchodu. Zdejší pozdrav zní „Bobo“ (vyslovujte bor bor). Ani v případě oslovení to nebudou mít turisté jednoduché. Užívání jmen totiž není tak samozřejmé jako v naší kultuře. Často se oslovují na základě příbuzenského vztahu. Jako většina domorodců mají rádi své soukromí, proto se nedoporučuje vstupovat do vyhrazených oblastí a fotografovat osoby bez dovolení.
Aboriginci s jejich tradičním hudebním nástrojem - didgeridoo. |www.jennytalia.com 
Zdejší země patří aborigincům. | http://kakadusnationalpark.weebly.com/
Chápu, některé z uvedených rad netřeba, ale závěrem si neodpustím citovat jednu, která mne vyloženě zaujala. Ve zdejší kultuře je důležité pozorně poslouchat a před vyslovením odpovědi tuto důkladně zvážit. Myslím, že takovou radou by se měli řídit úplně všichni a nejen původní australští obyvatelé a jejich návštěvníci.
