Rostou? Rostou!
Potřebují déletrvající mrazy, aby vyrostly do krásy. Pak se v hlubokých údolích mezi Kyjovem a Brtníky objeví víly, varhany, vyroste velký ledový sloup. V Národním parku České Švýcarsko je v zimě o atrakci víc, když se vytvoří Brtnické ledopády.
Jak to, že právě tady zima kouzlí víc, než kdekoli jinde? Tomáš Salov ze Správy NP vysvětluje:
„Celé údolí funguje jako velká chladící taška. Skály jsou promrzlé a drží teplotu nízko spolehlivě až do jara. Ke vzniku ledové výzdoby ale samotný mráz nestačí. Základem jsou kapky vody, které stékají po skalách a mění se v led. Výrazně tomu napomáhá teplotní inverze, při níž z hlubin údolí táhne chlad, zatímco sníh na sluncem zahřátých skalách taje."
Takhle se poměrně vysoko nad údolím vytvořil ledopád zvaný Varhany, který hraje mnoha barvami, což je také zdejší specialitka.
„Žluté až hnědočervené zabarvení způsobují látky rozpuštěné v mrznoucí vodě, které vznikají rozkladem odumřelých zbytků rostlin. Jinak řečeno, ledopády nám barví rašelina,“ vysvětluje Tomáš Salov.
Zatímco jinde jsou ledopády přimrzlé přímo ke skalní stěně, tady díky mnoha převisům tvoří jakési záclony, za které se můžete schovat a na svět se dívat skrz ledovou optiku. Na stezce s dočasným znamením, která vede k nejzajímavějším ledovým útvarům, se nacházejí také dvě skalní doupata, oplývající v zimě až krasovou výzdobou – Jeskyně víl a Vinný sklep.
Jeskyně víl je skalní převis, Vinný sklep vznikl zřícením skalního bloku do říčky Křinice.
"V obou případech tvoří strop porézní pískovec, skrz který voda prosakuje. Po kapkách pak padá na zem, kde umrzá. A narůstá podobně jako krápníky – stalagnity,“ doplňuje Tomáš Salov.
Pomyslným vrcholem přibližně dvanáctikilometrové stezky je Velký ledový sloup. Mohutný ledopád padá ze skalního převisu, doprovázen mnoha menšími rampouchy, které mu tvoří rozvernou čupřinu. Základ sloupu ale vytvořili lidé z národního parku:
„Z převisu viselo několik tun ledu, což bylo nebezpečné v době tání. Hrozilo, že to někomu spadne na hlavu,“ přiznává Tomáš Salov. „Tak jsme tam postavili soušku, která ten sloup stabilizuje. Zároveň, jak usměrňuje tok vody, pomáhá ledopádu k mnohem rychlejšímu růstu.“
Po dvou letech, kdy byly zimy slabé a ledopády chabé, se lidé z parku těší na pořádnou brtnickou ledovou krásu. Ledopády totiž stále utěšeně rostou.
Zajímavou příležitost navštívit přírodní ledové divadlo budete mít o víkendu 10.–12. února, kdy se konají 57. Brtnické ledopády – dálkový pochod Ledopádová stovka.
