Nebezpečí na zemi i na vodě

23. 1. 2017
Hanzelka a Zikmund
Hanzelka a Zikmund

Paradoxy mne odjakživa fascinovaly. Někdy natolik, že stojí za zmínku. Cíl mého dnešního putování je Istanbul. Město paradoxy přímo prošpikované.

Začnu nezáživně statistikou (více zde). Populace ve městech se zvyšuje všude na světě, ovšem počet obyvatel největšího tureckého města se od roku 1959 takřka z deseti násobil na současných více jak čtrnáct a půl milionu. V době návštěvy H+Z jezdilo po městě cca dvanáct tisíc automobilů, z toho celou polovinu tvořily taxíky. Koupit tehdy nový vůz byla věc naprosto nemyslitelná. Ač bylo Turecko zahrnuto do pomoci v rámci Marshallova plánu, peníze plynoucí ze Států byly v největší míře použity k vyzbrojení armády. Devizy nebyly. Kde že je paradox? Nyní se tamějšími ulicemi prohání skoro tři a půl milionu aut, to je pětina v celém Turecku. Nová vozidla přibývají rychlostí třicet tisíc za měsíc. Taxíků jezdí skoro sedmnáct a půl tisíce.

Co se nezměnilo vůbec, je provoz. Jak v knize H+Z Obrácený půlměsíc, tak na mnoha diskuzních fórech se můžete dočíst rady, jak přežít návštěvu Istanbulu ve zdraví, a to ať jako chodec nebo motorista. Ve všech ohledech platí zákon silnějšího, rychlejšího a drsnějšího. Slovy jednoho z přispěvovatelů moudrých webů: „ten mužský rod je použitý záměrně“. Jednak je řidiček méně a jednak mají tendenci být opatrné, a to je v přímém rozporu se zdejším zákonem přežití. Jste-li řidička, doporučuje se nepředjíždět. Řidič muž by se vám mohl snažit dokázat platnost zákona v praxi. Istanbulský řidič je jednoduše přesvědčen, že ho ochrání Alláh…

Ovšem nejen na silnicích číhá v Istanbulu nebezpečí. Za zmínku stojí i dělítko dvou kontinentů, a sice Bospor. Další paradox. Evropa nebo Asie? Průliv oddělující oba kontinenty je dlouhý třicet jedna kilometrů, v nejužším místě široký sedm set metrů. Pyšní se dalším prvenstvím, tentokrát smutným. Je to nejnebezpečnější vodní cesta světa. Za svou pověst vděčí zejména silným proudům, které mořeplavce nutí během plavby dvanáctkrát prudce změnit směr, a pak hustotě provozu. V roce 1936 projíždělo průlivem čtyři tisíce čtyři sta lodí ročně. Nyní je to více jak čtyřicet osm tisíc. Že se nejedná o plané řeči je zřejmé, zavítáte-li na následující odkaz. Mezi lety 1953 a 2005 došlo v Bosporu k pět set čtyřiceti dvěma nehodám, přitom jen v roce 2005 jich bylo čtyřicet dva!

Až do roku 1973 nespojoval Evropu s Asií žádný most. V současné době je tomu jinak a oba kontinenty spojují mosty hned tři a dva podmořské tunely, jeden železniční a druhý vodní, který zásobuje evropskou část města vodou z provincie Düzcs. Nejnovější most Yavuz Sultan Selim byl otevřen v září roku 2016. A hned tu máme další prvenství, neboť se jedná o nejvyšší visutý most světa.

Stavba mostu Yavuz Sultan Selim | http://www.bosphorusstrait.com/gallery
Stavba mostu Yavuz Sultan Selim | http://www.bosphorusstrait.com/gallery

Zážitků a zajímavostí v Istanbulu, kterým se lze věnovat, je celá řada. Není možné je vměstnat do jediného článku, takže se sem s WebemCestovatelů.cz rozhodně v budoucnu ještě vrátíme.

Foto: Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín, Archiv H+Z, autor: Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund
Poděl se o svůj názor

Související články