Zlatá stezka Českého ráje slaví osmdesátiny

28. 9. 2017 – Česká republika, Evropa
Jana Patková
Jana Patková

Česko je co do značení turistických cest skutečná velmoc. Tak dobře značené cesty a v takovém rozsahu byste nalezli málokde. Své příjemné prvenství si Češi udržují díky nadšencům a dobrovolníkům, kteří tvoří drtivou většinu základny značkařů. Každé tři roky se přeznačuje také Zlatá stezka. Už osmdesát let!

Právě tolik roků letos uplynulo od chvíle, kdy Vojtěch Náprstek v Prachovských skalách vyznačil první turistickou trasu. Položil tak základ Zlaté stezky, jak ji známe dnes. Ač se oblíbená cesta průběžně upravuje, opravuje a vylepšuje, její celková délka se stále pohybuje kolem sto šedesáti kilometrů.

Ikonou Českého ráje se staly Prachovské skály (na snímku), skalních měst je tu ale mnohem více
Ikonou Českého ráje se staly Prachovské skály (na snímku), skalních měst je tu ale mnohem více

Svůj úkol, tedy propojovat kratší oblíbené trasy, historické památky, cenné geologické úkazy a jiné přírodníé jevy, plní stále stejně dobře a po červené turistické značce tak mohlo a může chodit už více než pět generací výletníků.

Zlatá stezka sice slaví osmdesátiny, ale její krásy můžeme obdivovat i díky procesům více než sto milionů let starým. Tuto část dějin slavné trasy s červenou značkou ocení především zájemci o geologii, kteří (a nejen oni) se mohou kochat šestnácti pískovcovými skalními městy, krápníkovými jevy a jeskynními systémy nebo kopci a vrchy, které má na svědomí vulkanická činnost.

Zámek Mnichovo hradiště, jeden z mnoha, které se na území Českého ráje nalézají. Nabízí prohlídku zachovalými dobovými interiéry a empírovým divadlem. V prostorách zámku se nachází i muzeum. V těsné blízkosti zámku najdete v areálu bývalého kláštera kapli sv. Anny, kde jsou uloženy ostatky Albrechta z Valdštejna a nachází se zde lapidárium barokních plastik.
Zámek Mnichovo hradiště, jeden z mnoha, které se na území Českého ráje nalézají. Nabízí prohlídku zachovalými dobovými interiéry a empírovým divadlem. V prostorách zámku se nachází i muzeum. V těsné blízkosti zámku najdete v areálu bývalého kláštera kapli sv. Anny, kde jsou uloženy ostatky Albrechta z Valdštejna a nachází se zde lapidárium barokních plastik.

Geopark Český ráj je pro zasvěcené otevřenou učebnicí minerálů a hornin a kronikou nejrůznějších procesů, které tu dosud velmi pomalu probíhají. Toto geologické dědictví patří jako jediné svého druhu v České republice do seznamu UNESCO.

Krásu Bozkovských dolomitových jeskyní, jež se pyšní tisícem metrů chodeb, jezer a dómů, ocení zajisté i turisté vědou v tomto směru nepolíbení. Bez diplomu na přírodovědecké fakultě můžete vyrazit na procházku Prachovskými nebo Suchými skalami a prohlédnout si tak odkaz, který nám tu zanechalo prehistorické moře. Své racionální vysvětlení má i takzvaný Tančící les, který rozhodně stojí za výlet. Šavlovitý tvar tamějších stromů má na svědomí velký sesuv půdy. Stromy se nové poloze přizpůsobily a směr růstu se změnil zároveň se změnou působení gravitační síly. Výsledek je bez ohledu na vědu kouzelný a stejně jako ostatní místa v Českém ráji s odkazem na přírodní síly má svou nezaměnitelnou atmosféru.

Zřícenina hradu Valečov – stavba je jednou z dominant regionu již osm století a kromě pozůstatků samotného hradního sídla zde naleznete zajímavé předhradí s ruinami vězení, hladomorny a takzvané skalní byty, které byly obývané ještě v 19. století.
Zřícenina hradu Valečov – stavba je jednou z dominant regionu již osm století a kromě pozůstatků samotného hradního sídla zde naleznete zajímavé předhradí s ruinami vězení, hladomorny a takzvané skalní byty, které byly obývané ještě v 19. století.

O poznání bližší historii slavné osmdesátnice ocení dějepisci a nadšenci do turismu. Pro ty nejzasvěcenější nebude překvapením skutečnost, že o počátek značení Zlaté stezky se zasloužil Vojtěch Náprstek, první předseda KČT – Klubu českých turistů. Vycházel z již existující sítě cestiček a stezek. Některé z nich si zachovaly původní označení dodnes, jako třeba Budovcova stezka, která vede Drábskými světničkami.

A proč zrovna červená značka? Vysvětlení nenajdete ani v politické symbolice ani v osobních preferencích tvůrce. Důvod je, jak tomu většinou bývá, mnohem jednodušší. V meziválečné době byly mapy tištěny jen černobíle a červeně se do nich následně doplňovala turistická infrastruktura, s čímž červené značení v terénu korespondovalo.

Článek vyšel v regionálním čtvrtletníku Véčko, kde najdete také jeho plné znění.

Poděl se o svůj názor

Související články