Požár v hadím domečku
Nedaleko centra São Paula v těsném sousedství místní univerzity (Universidade de São Paulo) se nachází jedno z nejvýznamnějších vědeckých center světa, a sice – Institut Butantan. Jedná se o největší imunobiologické a biofarmaceutické pracoviště v Latinské Americe a jedno z největších na světě založené už v roce 1901. H+Z jej navštívili během cesty do Rio de Janeira. Institut se zabývá základní a aplikovaným výzkumem v oborech molekulární biologie, imunologie a epidemiologie, vývojem protilátek podávaných v případě uštknutí a dále vakcín například proti tetanu, TBC, záškrtu nebo neštovicím.
Okolí institutu připomínalo botanickou zahradu, v jejíž centrální části se nacházela plocha cca 2 – 3 m pod úrovní terénu s nízkým trávníkem, jejíž stěny byly ohrazeny hladkou betonovou zdí. Uvnitř bylo několik kupulovitých domečků z červené hlíny. Zde byli a jsou dodnes ubytováni nejjedovatější brazilští hadi. Jednou z hlavních činností institutu je totiž extrakce hadích jedů a vývoj protijedů. Každý den byly do institutu přiváženy patentní dřevěné bedničky s nápisem „Caixa para transporte de serpentes“ (Bedna pro přepravu hadů). Jednalo se o jediné zboží, které převzaly všechny brazilské železnice k přepravě zdarma na jakoukoli vzdálenost. Každý železničář i z té nejzapomenutější stanice znal adresu příjemce – Butantan, São Paulo.
Nejoddanějšími spolupracovníky institutu totiž byli právě farmáři z odlehlých koutů Brazílie. Ve sbírkách institutu tak byl největší počet jedovatých druhů hadů, ještěrů, pavouků, škorpionů a hmyzu na světě. 15. května 2010 zde došlo k požáru, který nenávratně poškodil cca 80% sbírek, kde se do té doby nacházelo cca 80 tis. druhů hadů a 450 tis. druhů pavouků a škorpionů. Jednalo se jistě o jednu z nejhorších tragedií ve světě vědy. Oheň pravděpodobně vznikl u jednoho z kamenů, který vyhříval terárium.
Zajímavostí jistě bude, že v Brazílii sloužili škrtiči jako chůvy, neboť tam, kde se nachází škrtič, není jedovatý had, i kdyby se jimi okolí jen hemžilo. Hroznýš totiž nejlépe přilne k dětem a jako strávník není vůbec náročný. Stačí mu strava jednou za dva až tři měsíce, celkem tak 5 králíků za rok…
Malá rada na závěr, a sice jak poznat rozdíl mezi jedovatým a nejedovatým hadem na první pohled? Jednoduše. Jedovatí hadi mají vždy hlavu o poznání širší vůči zbytku těla a ocas, který je krátký a rychle se zužuje. Nejedovatí hadi mají hlavu stejně širokou jako tělo a tenký, dlouhý ocas. Takže, hodně štěstí při setkání s hadem!
