Temné podzemí
Neuvěřitelné bludiště pod masivem Mulu v malajské části Bornea v sobě skrývá druhý největší podzemní komplex na světě s největší průchozí jeskyní na planetě. Je to temný svět, domov více než třímilionové kolonie netopýrů. Dóm jedné z jeskyní, ztracených v panenské desítky milionů let staré džungli, má rozlohu větší než dvanáct fotbalových stadionů…
Není proto divu, že je celá oblast součástí světového dědictví UNESCO. A to nejen kvůli pokladům skrytým v jako ementál děravých druhohorních vápencových útesech a štítech: zdejší džungle na povrchu obsahuje třeba rovných sedmnáct (!) různých vegetačních pásem, od nížinného celoročně zeleného pralesa až po jeho horskou variantu na vrcholovém hřebenu hory Mulu, vysoké 2 376 metrů. Bez přehánění se tak jedná o jeden z divů světa.
Obří portál jeskyně Deer Cave, kterým za dobrého počasí každý večer vylétá tři miliony netopýrů hnízdících v jeskyni 
Jeskynní portál "Okno do ráje"
Až do roku 2005 byl zdejší obrovský jeskynní systém považovaný za největší na světě. I když byly toho roku ve Vietnamu objeveny (jen o málo) větší jeskyně, Mulu si nadále udrželo prvenství jako nejdelší průchozí jeskyně na planetě. Jedná se o krásnou podzemní prostoru „Jeskyně jelenů“, která má na délku dva kilometry a výška jejího dómu dosahuje neuvěřitelných 174 metrů. V jejím sousedství se navíc nachází další podzemní prostory – jeskyně Lang. Ta je sice o něco menší, ale zato má bohatou stalaktitovou a stalagmitovou výzdobu.
Na jejím konci, po překonání řady obřích hromad netopýřího guama zůstane poutník v úžasu stát: kolem něj se ze všech stran tyčí vysoké vápencové štíty slepého údolí, ze kterých padá i v období sucha několik vodopádů do průzračných tůní, vhodných ke koupání. V období dešťů nebo v příchodu nějakého náhlého supermonzumu (jako se to vinou globálních změn klimatu stalo i nám) ovšem padají jako ementál děravými stěnami a stropem jeskyně mohutné provazce vody. Ty mají sice teplotu teplé sprchy, takže zima poutníkovi rozhodně nebude, a na fotkách vypadají naprosto úchvatně, ale pro fotografickou techniku znamenají smrtelné nebezpečí. Tyto přívalové deště navíc často odříznou poutníka od chodníků v jeskyni a ten, pokud chce z jeskyně vylézt, musí překonat broděním docela silný a hluboký proud.
Ale byla by škoda přijít tady o foťák: v jeskyni totiž žije skoro třímilionová kolonie dvanácti druhů netopýrů, což je více než na jakémkoliv jiném místě světa! Pozorovat, jak tito savci vylétají večer bezhlučně z obřího ústí jeskyně na noční lov, připomíná scény z Hitchcockova hororu Ptáci. Ať prší, nebo je hezky, jíst se musí – a že jsou to pěkní jedlíci: zdejší kolonie každý den spořádá 30 000 kilogramů létajícího hmyzu. V jeskyni jsou v důsledku toho obří hromady netopýřího trusu – guáma, které doslova pochoduje díky miliardám různých červů a brouků, parazitujících na těchto netopýřích toaletách.
Netopýří se ale sami stávají často cílem útoků luňáků, oněch létajících predátorů, kterým se brání létáním v obřích hejnech, neustále měnících tvary. Každý odpadlík a solitér to má rychle spočítané: při sledování útoků těchto živých stíhaček člověk mimoděk svírá pěsti a jen čeká, kdy noční obloha ještě více potemní pod perutěmi pravěkých létajících ještěrů. Takovou iluzi vytváří miliony let starý prales kolem.
Jinou oblíbenou jeskyní v Mulu jsou Jeskyně větru a Čistá voda, ke kterým je třeba nejdříve plout několik kilometrů lodí po řece a pak šplhat do strmé stráně přes více než dvě stě kluzkých schodů, které slouží jako dálnice zdejším obrovským tropickým mravencům, obřím ještěrkám a hadům. Odměnou je ale možnost osvěžit se v podzemní řece.
V Mulu si přijdou na své i nadšení speleologové, protože do řady jeskyní je umožněn vstup jen lidem s výbavou a zkušenostmi (stejně ovšem pod dohledem místních rangerů). To je třeba případ treku k sarawackému dómu v jeskyni Štěstí, kde se poutník po skoro kilometrovém brodění podzemní řekou musí pohybovat po vysutých lanech. Samotný dóm, objevený teprve v roce 1981, měří neuvěřitelných 700 metrů na délku, 400 metrů na šířku a výšku 25 patrového mrakodrapu.
No, není to úžasné?
