Město líných kocourů

11. 11. 2017 – Chorvatsko, Evropa
Jana Patková
Jana Patková

Kotvíme ve starém přístavu města Korčula. To má tak bohaté dějiny, že by se v nich člověk utopil snáz než v okolním moři. Snad alespoň zjistíme, zda se tu opravdu narodil slavný Marco Polo – když už tady stojí jeho rodný dům…

Korčula je metropole stejnojmenného ostrova. Už se blížíme...
Korčula je metropole stejnojmenného ostrova. Už se blížíme...
Z moře se to nezdá, ale v městečku je pěkný šrumec
Z moře se to nezdá, ale v městečku je pěkný šrumec

Maličké a půvabné historické centrum města Korčula (leží samozřejmě na stejnojmenném ostrově) má tvar listu, jehož „žilky“ se sbíhají ke středové ulici v takovém prohnutí, že brání studeným větrům studit i obyvatele města. V něm se narodil benátský (!) kupec a cestovatel Marco Polo – alespoň si to prodavači suvenýrů a majitelé hospůdek zbožně přejí. A i když to nejspíš není pravda, jméno po slavném cestovateli nese snad každá trafika.

Jak to bylo, už se nedozvíme. Korčulská legenda nicméně praví, že město bylo v Marcově době součástí Benátské republiky, odtud přízvisko „benátský“.

Detail výzdoby katedrály. Tady prostě stojí za to zvednout hlavu
Detail výzdoby katedrály. Tady prostě stojí za to zvednout hlavu

Za zvednutí hlavy stojí zdejší katedrála, zdobená pískovcovým krajkovím podobně jako radnice a staré měšťanské domy. Hradby a věže zatím nejsou – jako na vrcholu sezóny – obsypané turisty, protože ti se teď rekrutují převážně z pohodových důchodců, kteří tam nevylezou.

Korčulská zákoutí lahodí oku i duši. Mnohá okupují kočičáci
Korčulská zákoutí lahodí oku i duši. Mnohá okupují kočičáci

Korčula je plná krásných zákoutí v oněch schválně trochu zahnutých uličkách. Jejich obyvatelé vysoko nad hlavami turistů suší prádlo, okna zdobí truhlíky s rozkvetlými květinami, na parapetech se rozvalují kočky a kocouři. A jenom blázen nebo kololodník tohle krásné město, jehož kanóny míří na nedaleký Pelješac, opouští.

S Korčulou za zády
S Korčulou za zády

Jízda po severním pobřeží Korčuly je na pohodu
Jízda po severním pobřeží Korčuly je na pohodu

Z Kneže následuje 5 km stoupání po rozpáleném asfaltu, z nuly do nějakých 400 m n.m. do vesnice Pupnat. O tom stoupání se nedá říci nic jiného, než je hrozné, otravné, zpocené, v plném slunci – a jet se prostě NEDÁ!

Při pomalé chůzi vzhůru hledám ve změti jarních keřů bobkový list. A těším se nahoru.

Z Pupnatu vede vyloženě vyhlídková silnice do vesnice Čara. Nejlepší na ní je, že je z kopce. Serpentýny jsou vyříznuté ve vysokých skalách, v prudké stráni spadající až do moře. Až se kolem ostrova budeme za dva dny vracet, žlutou jizvu silnice v jinak skoro neporušené zeleni ostrova uvidíme z moře. Korčula je údajně jeden z nejzelenějších ostrovů Středomoří.

Obrazy, které maluje korčulská krajina
Obrazy, které maluje korčulská krajina

Vesnice Čara a Smokvica jsou obklopeny vinicemi, v nichž rostou i olivovníky. Keříčky vinné révy jsou vzorně ošetřené a nebo se zrovna ošetřují – vinice jsou plné mimozemšťanů ve skafandrech, kteří je skrápějí chemií.

Bílý vychlazený pošip tam, kde se zrodil... není to nádhera?
Bílý vychlazený pošip tam, kde se zrodil... není to nádhera?

Ve Smokvici hledáme doporučené vinařství Toreta, abychom ochutnali zdejší autochtonní víno pošip. Na druhý pokus se zadaří, když si u silnice všimnu omalovaných sudů a otevřených dveří. Až pak i malé cedulky s názvem vinařství. Majitel nám na dvorek vynese dvě židle a přistaví je ke starému sudu, abychom si mohli užít jarní sluníčko. Na sud postaví láhev vychlazeného pošipu vlastní výroby, aniž by onu láhev hyzdil nějakou etiketou. První i druhá láhev bílého vína je moc dobrá, stejně jako výhled na tichou vesnici.

Jenže jednou přijde ta chvíle, kdy je víno vypité a musí se dál. Mezi vinicemi i zanikajícími vinicemi, jakousi korčulovskou džunglí, údolíčky, z nichž je vidět jen na okolní hustě porostlé vrcholky, až skoro k městu Blato. Před ním se ale stočíme k pobřeží a překrásným sjezdem spadneme do podvečerní vesnice Prižba. Sestává se snad jenom z apartmánů – ale z takových, v jakých bych vydržela sedět týdny. A dívat se na moře, kde mezi prťavými ostrůvky už v dálce prosvítá volný obzor…

Vinice na  jihu Korčuly
Vinice na jihu Korčuly
I kousek divoké přírody
I kousek divoké přírody

Městečko Brna, v němž dnes kotvíme a spíme, je významné léčivým bahnem, které vyplňuje jeden ze zdejších zálivů. Na bahnění se je ale přeci jenom zima.

První kololodní den najdete na webu cestovatelů ZDE. Příští zase za týden.

Stopy moře najdeme všude na pevnině, zatímco my se na noc přesouváme zase na moře....
Stopy moře najdeme všude na pevnině, zatímco my se na noc přesouváme zase na moře....

Prakticky:

Kololoď je jedinečná kombinace cyklistiky a plavby, kterou vymysleli a pořádají lidé z ck Geotour. Loď je nejen dopravním prostředkem, který cyklisty přemisťuje od ostrova k ostrovu, ale i základnou a útočištěm. Na lodi se pluje, spí, jí a žije.

Každoročně je vypravováno několik kololodí na jaře a na podzim. Bližší informace o jednotlivých trasách, termínech a lodích najdete na www.geotour.cz

Poděl se o svůj názor

Související články