Den, kdy Amerika dostala své jméno
S trochou nadsázky by to mohl být 9. březen, ovšem roku 1454. Tehdy se narodil Amerigo Vespucci. Byl první, kdo si uvědomil, že pevnina objevená Kryštofem Kolumbem není ani Indie, ani žádný ostrov, nýbrž nový kontinent.
Podle všeho nebyl Vespucci ani tak dobrodruh, jako spíše schopný organizátor a přemýšlivý obchodník. Každopádně vyrůstal, žil a zemřel v době, kdy Evropa vyrážela do světa a jeden geografický objev stíhal druhý. A centrem toho všeho byla španělská Sevilla, kam Amerigo Vespuci jako synek zchudlé florentské šlechtické rodiny dorazil ještě před první Kolumbovou cestou. Pracoval jako zástupce florentské obchodní firmy, která se na financování expedice podílela.
Tu třetí, na kterou Kolumbus vyplul 30. května 1498, ale už připravoval právě Vespucci, který získal zkušenosti z kosmografie, astronomie a matematiky - zkrátka ze všeho, co se námořních plaveb týče. Měl už totiž za sebou vlastní objevné plavby směrem na západ.
O tom, co skutečně objevil, panuje nejistota. Jisté ale je, že ho jako prvního napadlo - a s neochvějnou jistotou to tvrdil - že nově objevená území musí patřit do jednoho souvislého kontinentu. Napsal také několik nepříliš rozsáhlých cestopisů nebo spíše listů, v nichž Nový svět popisoval a svou myšlenku prosazoval.
Když pak roku 1507 vydal německý kartograf Martin Waldseemüller první nástěnnou mapu světa Universalis cosmographia, byl už na ní Nový svět označen jako Amerigo - právě podle latinizovaného Vespucciho křestního jména.
Na dobu, kdy bývala Sevilla jedním z největších, nejbohatších a nejkosmopolitnějších měst na světě, tu dodnes najdeme mnoho upomínek. Kdo chce, jistě tu ucítí i vůni dálek i moře, i když od něj je Sevilla vzdálena dobrých sto kilometrů. V době, kdy tu žil Vespucci, ještě nebyla řeka Río Guadalquivir zanesena naplaveninami a mohly tu kotvit námořní lodi. Byla jediným přístavem, odkud mohly vyplouvat do Nového světa a hlavně jediným přístavem, kam mohly být dováženy suroviny z Ameriky. Takže Sevillou chvíli proudilo dnes nepředstavitelné bohatství.
To vše odvál mor a čas, zbylo podmanivé město a vzpomínky. V jedné z největších katedrál v Evropě stojí sarkofág s ostatky Kryštofa Kolumba. Kousek od ní je Indický archiv - v něm se od roku 1785 uchovávají všechny dokumenty, které nějak souvisejí s dějinami španělského impéria na americké půdě. A to už od slavné Kolumbovy cesty až do zániku španělského impéria v 19. století.
Jsou mezi nimi i listiny Ameriga Vespucciho, který pojmenoval Ameriku. Do té doby se o té zemi mluvilo jako o Indii, na což upomíná zase název archivu - Indický. Je vidět, že i ty nejvážnější dějiny si z nás dokážou dělat alespoň slovní šprťouchlata.
